Autor: Pavel Šimáček

Nováček fotbalové I. B třídy, skupiny B, Jawa Divišov, se po špatném začátku probudil ze sna a nakonec uhrál za podzimní část 19 bodů, které tým usadily na jedenácté místo. "Je to reálný stav, se kterým jsem spokojený," říká trenér Divišova Roman Sedlařík.

Po podzimní části nováčkovské sezony v I. A třídě jste na desátém místě s 19 body. Uspokojuje vás to, nebo jste si myslel, že to bude lepší?

Vůbec jsem nevěděl, co od soutěže mohu očekávat. Jsem optimista a vždy čekám lepší výsledek, nežli je skutečnost. Týmu jsem ale věřil, že na to máme a 19 bodů po podzimní části je reálný stav, se kterým jsem spokojen.

V týmu nedošlo v létě k mnoha změnám, což se vám nelíbilo, a tak jste stále poukazoval na úzký kádr. Ten vám zůstal po celý podzim, takže asi můžete být rád, že se nikdo vážněji nezranil?

Je pravda, že máme neustále úzký kádr, ale nakonec k určitým (důležitým) změnám před podzimní částí došlo. Na postu brankáře nahradil Honzu Hanuše Pavel Šimáček, který se stal postupem času velkou oporou. Z Benešova přišel velký talent Matěj Vondrák, který je velkým příkladem pro ostatní, jak po sportovní, tak i charakterové stránce. Ještě jsme získali Serhyie Shapovala, který se stal důležitým článkem našeho mužstva. Přesto mám během sezony, vypadli z různých důvodů z kádru tři hráči. Takže jsem opravdu rád, že se nikdo vážně nezranil.

Co vám probíhalo v hlavě, když jste v prvních čtyřech zápasech prohráli. Měl jste chuť skončit nebo spíše bojovat, že bude líp?

Nikdy neutíkám z boje, a pokud bych skončil, tak určitě ne v téhle situaci. Nebyla to lehká situace, ale naštěstí jsme se z ní dostali.

Od pátého kola (výhra v Říčanech) jste se rozjeli a v jedenácti zápasech uhráli 19 bodů. Byl špatný začátek i důvodem neznalosti vyšší soutěže, a tak si na ní museli hráči zvykat?

Rozdíl mezi soutěžemi je značný a klukům chvíli trvalo, než si na vyšší soutěž zvykli. Ta je velmi kvalitní a jen stoprocentně odpovědné výkony a sáhnutí si až na dno svých sil, nám postupně začalo získávat body.

Chtěl byste někoho vyzdvihnout nebo pracujete jako tým bez větších hvězd?

Jak už jsem se několikrát zmínil, fotbal je týmová hra a každý hráč má svou úlohu. Ale i ve fotbale jsou rozdíloví hráči (a že jich Divišov pár má). Výsledek podzimní části je týmová práce, za který si všichni zaslouží velké poděkování a uznání.

Který zápas jste odehráli nejlépe?

Naše nejlepší zápasy jsme odehráli doma s Polepy a Kosmonosy, ale ani venkovní zápasy (mimo Klíčan, kde kvalita soupeře byla nad naše síly) jsme neodehráli špatné. Zvláště v Čelákovicích a Kunicích jsme si zasloužili bodovat.

Naopak, kde se vám nedařilo?

Nejhůře jsme zahráli druhý poločas s Velimí, kde jsme nejenom ztratili vedení, ale i předvedená hra byla velmi špatná. Také první čtyři zápasy nebyly z naší strany odpovídající soutěži.

Mrzí vás něco, co se stalo během sezony a chtěl byste to vrátit zpátky?

Určitě ano. Některá moje kritika k hráčům byla sice adekvátní, ale měla proběhnout jiným způsobem.

V některých zápasech jste si stěžovat na nepřízeň rozhodčích. Většinou člověk říká špatné věci v emocích. Jak kritiku vidíte s odstupem času?

Jsem emoční člověk, a snažím se bojovat proti neférovému rozhodování rozhodčích, ale bohužel nemám šanci. Vždy to odnese tým, u kterého působím, takže je zbytečné se vyjadřovat k výkonu rozhodčích. Ale musím přiznat, že rozhodčí několikrát pomohli i nám, což se mi taky nelíbí.

Občas máte stavy, že byste chtěl s trénováním v Divišově praštit. V jakém stavu je vaše rozpoložení po podzimu?

Můj nynější stav je takový, že zůstávám nadále v Divišově. Je pravda, že občas mám chuť skončit s trénováním, ale vždy mě to naštěstí přejde.

Věčně se s úzkým kádrem nedá hrát. Budete v zimě apelovat na vedení, aby už jen neslibovalo a přivedlo vám posily nebo se o ně budete snažit sám?

S posilami je to stále dokola. Sehnat adekvátní hráče (pokud se jim nebude platit) je nadlidský výkon. Čas ukáže, zda se nám to podaří.

Kdy začínáte se zimní přípravou, a jakou bude mít náplň?

Zimní příprava začíná 11. ledna 2017. Absolvujeme opět soustředění na Vysočině. Sehrajeme pět přátelských zápasů – s Uhlířskými Janovicemi, Kácovem, Teplýšovicemi, Voticemi a Sedlcem-Prčice.

Jak se vám vydařil z osobního a sportovního života rok 2016?

Myslím, že rok byl vcelku úspěšný, jak v osobním, tak i ve sportovním životě. Ale vždy to může být lepší.

Co si přejete do roku 2017?

Přeji si snad jen hodně zdraví, spokojenosti v osobním a sportovním životě a to nejen sobě, ale i blízkým a všem lidem kolem sebe.